V této sekci představíme dvě Chovatelské stanice, CHS Od Bejbinky a CHS De Rosal Teddys.

CHS Od Bejbinky

Jmenuji se Eva Hrušková, bydlím v Královéhradeckém kraji ve Starých Smrkovicích kousek od Hořic. Je mi 44 let a pracuji jako zootechnička, svoji práci mám velmi ráda. Mám dva syny, Zdendu a Adama.
Před třiadvaceti lety jsme s manželem založili CHS Čekanka – www.freewebs.com/cekanka/ Nejprve jsme chovali malé knírače a před 12ti lety vstoupila do naší rodiny a srdcí první pražská krysařička  Bazalka z Jeřic alias Bejbinka. Dnes máme krysaříčků 13, nejstarší Bejbince je 12 let a nejmladší Alletce jde 5.měsíc. Odchovali jsme téměř 80 štěňátek, která jsou nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Naše CHS se zaměřuje na kvalitní a zdravý odchov krysaříků, což dle výsledků bonitací se nám daří. Máme za sebou také spoustu výstavních úspěchů a dovoluji si říci, že vlastníme výstavně nejúspěšnějšího pejska v historii plemene PK Atýska Dar minulosti.
Je to dva roky, co jsem založila CHS dlouhosrstých morčat Od Bejbinky – www.odbejbinky.ic.cz .Dlouho jsem po morčátkách toužila a říkala jsem si až jednou….Ale čas a život nějak rychle běží a tak jsem usoudila, že radosti si musíme dělat hned a ne až někdy….Zaměřuji se na dlouhosrsté tříbarevné kudrnáčky. Od „Bejbinky“ se moje chs jmenuje samozřejmě po krysařičce Bejbince. Je to moje třetí dítě(jak ráda bych napsala první dítě, ale to by mě děti a babičky mohly utlouct) a jsme spojené pupeční šňůrou. Malý tvoreček s velkou dušičkou a srdíčkem, zakladatelka našeho chovu PK, maminka 21 štěňátek, vychovatelka nejen svých, ale i mých potomků a někdy i mě a manžela. Prostě šéfka a my ji posloucháme. Musí mýt vždycky poslední slovo a to i u manžela, rádoby vůdce smečky.
V naší rodině máme ještě 7mi letou báječnou choďačku Creizy Bryvilsár( Ivanko Soldánová – Váš báječný víkend s choďáky mi dal podnět již k šestiletému ročníku víkendu PK), 13ti letou perskou kočičku Elišku, ročního britského rošťáka Maxika, venkovního kocourka Terouška, hada Bertíka a pavoučici sklípkanku Odulku. Kdyby bylo po mém, určitě by nebyl tento výčet konečný.
     Moji rodiče mi vždycky přáli takového parchanta jako jsem byla já. Tahala jsem domů veverky, straky, ježky, šneky. Bydleli jsme v paneláku, takže jsem vždy byla s tou havětí vyhozena . Přání mých rodičů se, bohužel, k mé smůle nevyplnilo. Starší syn řekl, že psa v životě mít nebude a malý taky zrovna není „ujetý“ po mně.
Teddíčci, teddíčci – stejně jako krysaříčci láska na celý život. Poprvé jsem je uviděla na stránkách CHS z Drinopolu a strašně jsem po nich zatoužila. Díky Ivě Šmrhové jsem si přivezla maličkou krásnou Chárlínku, která mi, bohužel, brzy umřela. Sárinka ze stejné CHS je jedinou králindou u nás a náležitě si to užívá. Skamarádila se s krysařsky, běhá s nimi po bytě, ale do své klece je nepustí. Miluje svůj míč a nejvíc to, když se s ní já nebo manžel honíme. Dalším kamarádem, kterého pustí do své klece a stuleni k sobě odpočívají, je britský kocourek Maxík. Miloval i Chárlínku a ona jeho. Sára na něj ze začátku koukala dost nedůvěřivě a jemu to bylo divné(králík jako králík), ale teď jsou nerozluční kamarádi.
V současné době je Sárinka pyšnou maminkou. Má 3 krásné čtyřtýdenní dětičky, barvy ani pohlaví si netroufnu odhadnout. Strašně bych si přála, kdyby aspoň jedno mláďátko byla holčička. Určitě bych si ji nechala.
Nechci se věnovat chovu ve velkém, užívám si Sárinčiny mazlivosti, pustím ji, kdykoliv chce, má svou klec u mě v kuchyni. Ráno moje první kroky vedou k její kleci. Teď, když má miminka, prostojím u její klece moc času. Rodina si klepe na čelo, ale mé časté výkřiky typu: „Zdeni, pojď se podívat, jak skáčou, jak papají, jak spinkají,…atd“je už nechávají v klidu. Miluju, když maličké můžu vzít do dlaní a přitisknou si je na tvář, oni se tak přitulí a drží, jsou to tak krásná hedvábíčka. Přinášejí mi tolik radosti.
Nikdy bych nevěřila, že králíček dokáže tak očarovat a učarovat. Povaha teddíčků mě fascinuje. Jsou to velké osobnosti v malém sladkém tělíčku. Děkuju moc Ivě Šmrhové, že jsem mohla teddy poznat a spojit s nimi svůj život.

  

Eva Hrušková, CHS Od Bejbinky

CHS DE ROSAL TEDDYS (pův. teddy králíčci Ostrava)

    Je to už hodně let, byla jsem ještě malá holka, ale od jakživa jsem měla ráda zvířátka...a podepsalo se to na mě dosud - momentálně studuju systematickou biologii a ekologii :-)
     Začalo to vodní želvou s bráchou jsme si na ni našetřili, pamatuju si to jako dneska jak jsme na stůl ve zverimexu vysypali stovku v korunách a dvoukorunách...a nesli si ji hrdě v sáčku domů, za rok byla další, spokojeně si žily, ale nás (hlavně mě) - pořád lákalo chlupaté zvířátko - a bráchu - toho jsem ukecala, tak jsme si na vánoce přáli králíčka - odpověď rodičů byla, že máme tak dvě procenta šanci a ono se to vyplnilo, krásný zakrslý králíček Matýsek se stal skutečnoustí - byl holandský a na to, že ze zverimexu ani nepřerostl:) Jenže jsme se dostali do puberty a měli i jiné zájmy, já každý den trávila na palubovce závodním volejbalem, víkendy byla pryč - králíčka jsme nakonec dali pryč, k milé paní, která na něj měla čas...dodnes mě to mrzí...
     A vloni před prázdninami jsem se rozhodla si zase jednoho pořídit, vyšla jsem střední jako sestřička a bylo mi smutno po pacientech - neměla jsem o koho pečovat..plán byl jasný...nic neříkat našim a sehnat králíčka...nakonec jsem na internetu objevila teddíky a volba byla jasná, bylo mi ze srcde ejdno, že šechny peníze z letní brigády na ně padnou a na vybavení, hlavně, že králíčci byli rezervováni a já se jich nemohla dočkat..
     Bylo to tuším v půlce září, kdy přicestovali Lily a Charlie...miláčci, pořád mazlení...bobíšci...prostě štěstí, o ničem jiném jsem nemuvila:) A zároveň se těšila na první připuštění, což se staloa jaké bylo zklamání, když jsem ráno v hnízdě našla jedno mrtvé miminko...hrůza nejvíce jsem litovala Lily, jak jí muselo být smutno, pořád jako by něco hledala...
     Naštěstí je tohle již za námi a Lilinka včera v noci přivedla do ukázkového hnízda na svět čtyři malá miminka...jsou nádherní, maminka pyšná, mě srdce tlouklo, že jsem celou noc ani nespala a chudák přítel ten už slovo králíček asi nemůže ani slyšet...
     Jsem ráda, že je zde hodně chovatelů, co mi v těžkých i pěkných chvílích poradili a jsem ŠŤASTNÁ, že teď i já postupně radím ostatním...

   TAK DRŽÍM VŠEM CHOVATELŮM PĚSTIČKY, AŤ SE JIM DAŘÍ CHOVAT KRÁSNÉ A ZDRAVÉ KRÁLÍČKY!
Protože za ten překrásný kukuč ta dřina stojí :-)

  S pozdravem Tereza Čepová a její králíčci
(CHS DE ROSAL TEDDYS, rosal@seznam.cz)